Japonská kaligrafie

Šo - styl gjóšoJaponská kaligrafie (“Šodó”) je písemné vyjádření v umělecké formě. Slovo “kaligrafie” lze do japonštiny přeložit dvěma způsoby, a to “Šúdži” nebo “Šodó”. Slovo “Šúdži” sestává ze dvou znaků: “Šú” – učit se a “Dži” – znaky. Můžeme je přeložit jako “krasopis”. Slovo “Šodó” se rovněž skládá ze dvou znaků, ale jiného významu. “Šo” – psát a “Dó” – cesta. “Šodó” lze volně přeložit jako “kaligrafie”, přičemž doslovný překlad by znamenal “cesta psaní”. Pro širokou veřejnost je větší frekvence slova “cesta” (japonsky “Miči” a sinojaponsky “Dó”) zcela běžná. Znak pro cestu se objevuje v mnoha odvětvích japonského umění, například “Sadó” (“Čadó”) – čajový obřad, “Kadó” – aranžování květin, “Džúdó” (“Judo”) – bojové umění atd. Pro našince označují dvě slova – krasopis a kaligrafie – takřka totéž, v Japonsku je mezi nimi velký rozdíl. “Šúdži” je krasopis, kterému se, tak jako u nás na základních školách, učí děti, aby byly schopny psát úhledně. Znaky stejně velkými, vyváženými a s rovnými tahy. “Šodó” je umělecký projev kaligrafa, jenž neusiluje o rovnou čáru a úhledné znaky. Jeho cílem je vybrat vhodný styl, napsat znaky tak, aby odpovídaly tématu, vyvést kaligrafii osobitě, zajímavě a znakům vdechnout život. Pro “Šodó” není nic horšího než kaligrafie, která je k nerozeznání od geometricky dokonalých znaků vytištěných z počítače. Originální písemný projev vlastní rukou je pro Japonce přes veškerou elektroniku stále důležitý. Například je nemyslitelné, aby žadatel o práci přinesl na pracovní pohovor životopis natištěný na počítači. Musí být napsán výhradně vlastní rukou a mnoho Japonců při jeho psaní zažívá horké chvíle. Každý si dobře uvědomuje, že nestačí jméno prestižní univerzity, že životopis musí být vyhotoven krásnými znaky, které samy vypovídají o jeho autorovi. S kaligrafií se v Japonsku setkáváme na každém rohu. Ať jde o vinětu na láhvi saké, vývěsní štít restaurace lákající štamgasty nebo logo nejmodernějšího elektronického výrobku. Je pravda, že dnešní mladý Japonec nemá čas na cvičení kaligrafie a štětec bere do ruky jednou za rok při psaní novoročenek. Přesto se “Šodó” v Japonsku stále drží a je ceněnou dovedností, ve svém kulturním postavení ani v nejmenším nezaostává za uměním hudby, divadla nebo obrazu.

PiktogramyKořeny japonské kaligrafie sahají do Číny a úzce souvisejí se vznikem znakového písma, které je v japonštině známé jako “Kandži”. Znakové písmo vzniklo přibližně před 3500 lety z náboženských důvodů, nesloužilo totiž komunikaci mezi lidmi, nýbrž komunikaci s bohy. Piktogramy se tehdy ryly do kostí a želvích krunýřů. Dnes se ke kaligrafii používá štětce “Fude”, který je zhotoven převážně ze zvířecích štětin, a tuše “Sumi”. Japonská kaligrafie má svou jedinečnou historii, ale její podobnost s kaligrafií čínskou je velká, a neodborník čínskou a japonskou kaligrafii nerozliší. Pomineme-li drobnosti, hlavní rozdíl spočívá ve znacích. V čínštině je mnohem více znaků než v japonštině a ty se v ní časem zjednodušily. Ovšem kaligrafie čínského kaligrafa pracujícího s tradičními znaky může být od kaligrafa japonského k nerozeznání. V japonštině se setkáváme ještě s jednou zvláštností, která v čínštině není, a to je “Hiragana” a “Katakana”. Dvě slabičné abecedy, které vznikly ze znaků, ale liší se na první pohled. Také můžeme narazit na název “Kana”, který zahrnuje abecedy obě; kaligrafie napsaná právě tímto stylem je japonský unikát.

 

A - katakana“Katakana” – japonská slabičná abeceda určená k zápisu cizích a přejatých slov. Katakanou se zapisují cizí jména a názvy pro věci, které přišly do Japonska ze Západu. Katakany lze též užít, podobně jako kurzívy, k odlišení textu.

 

 

A - hiragana“Hiragana” – japonská slabičná abeceda určená k zápisu slov, pro která nejsou čínské znaky “Kandži” nebo jsou pro běžného čtenáře příliš složité. Hiragany se též používá k vyjádření gramatické části v textu, jako jsou časy, přípony, částice apod.

 

 

Rjú - kaisho“Kaišo” – tiskací písmo, které se vyučuje na školách a jehož styl je nejsnáze čitelný, popřípadě vyhledatelný ve znakovém slovníku. Ve stylu kaišo jsou napsány knihy, noviny a veškerý počítačový text.

 

 

 

Rjú - gjóšo“Gjóšo” – psací písmo, které se podobně jako u našeho písma velmi mění. Každý má svůj osobitý styl. Tohoto stylu se užívá pro běžný zápis rukou.

 

 

 

 

Rjú - sóšo“Sóšo” – trávové písmo, nejuvolněnější zápis. Jde o styl na hraně čitelnosti. Znak vyjádřený v základním stylu mnoha tahy lze v tomto stylu zapsat tahem jediným.

 

 

 

 

Rjú - reišo“Reišo” – úřednické písmo, ozdobné. Způsobem zápisu je co do rychlosti nejpomalejší.

 

 

 

 
Rjú - tenšo“Tenšo” – pečetní písmo, které se používá převážně pro znaky ryté na osobní razítka a pečetě.

 

 

 

 

 

Pomineme-li japonské slabičné abecedy “Hiragana” a “Katakana”, můžeme čínské znaky “Kandži” velmi jednoduše rozdělit do čtyř skupin.

 

  • Piktogramy – základní znaky, které vznikly z tvaru (obrazu) objektů.
  • Ideogramy – znaky, u nichž je význam znázorněn pomocí teček a čar.
  • Složeniny významů – kombinace znaků, ze kterých vznikl nový znak s novým významem.
  • Složeniny významů a čtení – kombinace elementů vyjadřující význam a čtení.

 

Budeme-li se zajímat o samotné načiní a pomůcky potřebné ke studiu kaligrafie, brzy zjistíme, že k vytvoření krásné kaligrafie je zapotřebí kvalitního materiálu. Japonský papír “Waši” a tuš “Sumi” jsou nenahraditelné. Základní potřeby pro kaligrafii (třecí kámen, tuš, štětec a papír) označujeme jako “Bun bó ši hó” (čtyři poklady studovny). Nicméně jak praví japonské přísloví “Špatný kaligraf vždy pomlouvá svůj štětec”, ani sebelepší štětec na kaligrafii nestačí.

 
Fude“Fude” – štětec
Nejdůležitějším nástrojem kaligrafa je bezpochyby štětec. Jeho rozměry mohou být jakékoliv. Obvykle se používá štětců ze zvířecích štětin, které mají různé vlastnosti. Zpravidla platí, že znak napsaný velmi jemným štětcem vypadá velmi tvrdě, a naopak znak napsaný štětcem tvrdým zase velmi jemně.

 

 
Waši“Kami” – papír
Japonsko je známé svou výrobou tradičního papíru “Waši”, který je svými vlastnostmi a procesem výroby diametrálně odlišný od papíru západního. Výběr papíru je velmi složitý a v kombinaci se správně rozetřenou tuší můžeme dosáhnout nádherných odstínů.

 

 

 

Sumi“Sumi” – tuš
Kvalitní kaligrafie vyžaduje i kvalitní tuš. Absolutně černá barva není vždy žádoucí. Každá tuš má svou specifickou barvu a svými nuancemi připomíná archivní vína.

 

 

 

 
Bokudžú“Bokudžú” (“Bokuteki”) – instantní tuš
Pokaždé není čas na zdlouhavou přípravu tuše. Pro pouhé cvičení nám přijde vhod instantní tuš. Jde o směs rozetřené tuše, lepidla a několika chemikálií.

 

 

 

 

 

Suzuri“Suzuri” – třecí kámen
Kvalitní kámen nám při tření tuše ušetří mnoho času. Tření na laciném kameni z porcelánu trvá věčnost, přičemž na kameni posázeném diamantovým prachem dosáhneme velkého množství tuše v okamžiku.

 

 

 
Bokuči“Bokuči” – nádoba na instantní tuš
Nejde o nic více než o misku z plastu připomínající popelník, která je vhodná pouze na instantní tuš.

 

 

 

 

Mizusaši“Mizusaši” – nádobka s vodou
Při tření tuše je nutno používat velmi málo vody a tato nádobka nám poslouží k přesnému dávkování.

 

 

 

 

Šitadžiki“Šitadžiki” – podložka
Filcová podložka, může být různých barev. Slouží jako podklad pod velmi jemný papír a zbraňuje prosáknutí tuše. Dá se použít i jako vodítko, tedy “lenoch”, jsou-li na ní linky pomáhající držet rovinu při psaní.

 

 

 

 

Bunčin“Bunčin” – těžítko
Jako těžítko můžeme použít jakýkoliv těžký předmět. Většinou jde o železný hranolek.

 

 

 

 

Fudeoki“Fudeoki” – podložka pod štětec
Kus bambusu či keramiky, jehož se používá k bezpečnému odložení štětce.

 

 

 

 

Fudemaki“Fudemaki” – rohožka pro štětec
Rohožka připomínající rohožku na přípravu suši nám slouží k přepravě štětců. Na prodyšné podložce může štětec vyschnout a nezplesniví.

 

 

 

 

In“In” – razítko, pečeť
K podpisu kaligrafa slouží většinou červené razítko, které známe i pod názvem “Hanko”. Na razítku bývají obvykle znaky skutečného či uměleckého kaligrafova jména v pečetním stylu “Tenšo”.

 

 

 

 

Šuniku“Šuniku” – razítkovací barva
Barva slouží k otisknutí razítka “In”. Bývá zpravidla červená a může mít několik odstínů.

 

 

 

 

Indžoku“Indžoku” – razítkovací podložka
K otištění razítka není filcová podložka nejvhodnější. Aby se razítko otisklo dobře, i se všemi detaily, potřebujeme něco pružného.

 

 

 

 

Inku“Inku” – úhelník
Pomůcka vhodná pro velká razítka, u nichž je zapotřebí nabrat barvu několikrát a razítko otisknout přesně na stejné místo. K běžné velikosti razítka, kde stačí otisk jediný, není tato pomůcka nezbytná.

 

Studium kaligrafie lze stručně shrnout podle motta “Šú ha ri”. “Šú” – dodržet, znak vyjadřující počátek jakéhokoliv studia. Zprvu se musíme naučit správnému držení štětce, rozetřít tuš, tak aby měla krásnou barvu, postupu tahů a dalším základním principům. Každý, kdo zkusí napsat jeden vodorovný či svislý tah, zjistí, jak těžké je dosáhnout obyčejné rovné čáry. “Ha” – porušit, znak vyjadřující oproštění od pravidel, která brání kaligrafovi vytvořit si vlastní osobitý styl. Je zapotřebí mnoha hodin psaní, aby čára, která se po mnoha hodinách cviku narovnala, nebyla jen rovná. “Ri” – oproštění, znak vyjadřující poslední stádium. Stav, kdy žádná pravidla neexistují, není třeba žádného soudu; stav na konci života, kdy se člověk stává svobodným. Motto vypočítává pořadí: dodržet, porušit, oprostit se a nic z toho nelze přeskočit. Kaligrafie napsaná tím, kdo vše dodržel, nevypadá jako něco zvláštního, ale je něčím neuvěřitelným. Kaligrafie napsaná tím, kdo stanovený postup nedodržel, vypadá jako nic a také nic není.

Isoji_Saito

Saitó Isodži při výuce dětí

Tvorba

Kaligrafie pro kalendář 2013

Kaligrafie malých formátů (hanši, šikiši, atd.)

 

Kaligrafie na svitcích kakedžiku

 

Objednávky

Zde si můžete podle svého přání objednat kaligrafii na míru, která může posloužit k výzdobě Vašeho prostoru, jako originální dárek nebo třeba jako podklad pro logo. Každá kaligrafie je na objednávku, není tu tedy žádný ceník ani katalog. Velikost kaligrafie se dá upravit podle Vašeho požadavku, ale v zásadě jsou dva formáty kaligrafického papíru. Formát “Hanši” (24 x 33 cm) a formát “Hansecu” (35 x 137 cm).

Objednávky kaligrafiíKaligrafie jsou podlepené technikou urauči. To znamená, že Vaše kaligrafie bude po napsání a zaschnutí tuše namočena, vyrovnána a na zadní stranu jí bude přilepen podkladový papír. Poté bude “rovná jako sklo” a připravená k zarámování bez nežádoucích vlnek a ohybů, které vznikají na papíře za sklem u kaligrafií nepodlepených. V případě potřeby je žádané téma přeloženo do japonštiny, eventuálně po gramatické či estetické stránce konzultováno s japonskými kaligrafy.

Kaligrafie mohou být napsány ve čtyřech stylech.

“Rjú” drak

Rjú - drak

                “Kaišo”                                       “Gjóšo”                                 “Sóšo”                                        “Reišo”

V případě objednávky či dotazu neváhejte a kontaktujte mne e-mailem.
rene.ochiai@icloud.com

 

PetrPetr
Vřele doporučuji kaligrafie od Reného. Sám jsem spokojeným majitelem jeho krásné práce. Skvělá spolupráce, komunikace a spokojenost s konečným produktem jsou tou nejlepší vizitkou.

 

 

 

 

JiříJiří
S Reném máme tři společné koníčky: Aikidó, Iaidó a kaligrafii. Aikidó a Iaidó si spolu můžeme zacvičit, ale u kaligrafie je to jiné. Zatímco u mě má učitelka Akiko často volala své nezapomenutelné “aiaiai!”, kaligrafie jde Renému výborně. Je dobře, že ji umí. Je dobře, že ji učí. A je dobře, že my méně nadaní se můžeme alespoň těšit z jeho díla, třeba v našich domovech. Prostě, dobře nám tak.

 

 

Biografie

Rene SkupyRené Ochiai
Narozen roku 1979 v Praze.
O japonské umění se zajímá od šesti let, kdy začal docházet na tréninky karate, jež později – třináctiletý – vystřídal bojovým uměním aikidó, které cvičí dodnes. S kaligrafií se poprvé setkal roku 1997 v japonské základní škole v Praze, kde pod vedením Japonců žijících v České republice probíhal kurz pro veřejnost. Kaligrafie mu učarovala a po několika letech docházení do japonské školy a setkání s kaligrafem Pascalem Kriegerem, žijícím v Ženevě, se rozhodl pokračovat pod jeho vedením. Po tolika letech zájmu o japonskou kulturu došel René k závěru, že bez japonštiny se do japonských tradic proniknout nedá, a začal se učit japonsky. Zpočátku v Česko-japonské společnosti a poté v pomaturitním studiu. V době rozmachu japonských firem a nedostatku tlumočníků se mu nabídla možnost práce tlumočníka na plný úvazek, kterou vykonával po čtyři roky, než se rozhodl odjet na roční pobyt do jazykové školy v Tokiu, kde absolvoval intenzivní kurz pro pokročilé. Za druhého pobytu v Japonsku v roce 2006 ho jeho dosavadní učitel Krieger představil Saitó Isodžimu, prezidentu kaligrafické federace Tóka, kam René po dobu patnácti měsíců docházel na hodiny kaligrafie. V roce 2009 před návratem do vlasti složil zkoušku na 6. dan a začal vyučovat kaligrafii a japonštinu v Česko-japonské společnosti. Dnes žije v Japonsku. Živí se výukou japonštiny, kaligrafie, příležitostně tlumočením.René Skupý

       s Isodži Saitem – Ženeva 2011                                         s Pascalem Kriegerem – Ženeva 2010

René Skupý

  diplom za složení zkoušky na 6. dan                                    při natáčení pro pořad ČT – Barvy života

Fotogalerie

2011

Výstava a seminář v Ženevě


Kurz v Česko-japonské společnosti 2009~2011

Výroba japonského ručního papíru “Waši” s panem Sató

Workshop ve Fryštáku

“Kakizome” (novoroční kaligrafie) v Českém centru

2010

Seminář ve Francii


“Kakizome” (novoroční kaligrafie) v Lucerně

2009

Seminář ve Švýcarsku (La Gite)


Z lekcí v Japonsku 2008~2009

2007

Seminář ve Švýcarsku (La Gite)

2006

Z lekcí v Japonsku


Seminář ve Švýcarsku (La Gite)

2005

Seminář ve Švýcarsku (La Gite)

1997~2000

Japonská základní škola v Praze

 

 

Výuka japonštiny

V první řadě by bylo dobré ujasnit si, proč se vlastně chcete naučit japonsky. Všechny důvody, ať jde o zájem o japonskou kulturu, obchod, cestování atd. spojuje jedno: s Japonci se česky ani anglicky nedomluvíte. Znalost japonštiny otevírá dveře do úplně jiného exotického světa, kam se bez ní nikdy nedostanete. Ze svých zkušeností mohu potvrdit, že chování Japonců vůči cizincům, kteří umějí nebo se snaží naučit jejich řeč, se nedá srovnat s chováním k ostatním, kteří takovou snahu nevynaložili. Je smutné, kolik lidí se zájmem o Japonsko se japonsky neučí, a dveře jim stále zůstávají zavřené. “Vždyť japonsky se naučit nedá! Jak se mohu naučit japonsky, když tam nežiji a ani anglicky jsem se za tolik let pořádně nenaučil.” Všichni, co seberou odvahu a do studia se pustí, litují těch let, co ztratili. Japonština není tak těžký jazyk. Výslovnost pro Čechy nemůže být snazší a základní gramatika je oproti angličtině mnohem jednodušší. Máte-li zájem o základní komunikaci, za půl roku budete u cíle. Na této stránce je popsáno několik možností, jak se začít učit. Nezáleží na tom, kolik Vám je, kde bydlíte, kolik máte času nebo zda jste na cizí jazyk antitalent. Budete-li mít zájem, kontaktujte mě a domluvíme se na první hodině.

rene.ochiai@icloud.com     

Více o soukromé výuce, tlumočení a japonštině se dozvíte na stránce www.japonskyjazyk.com

 

Mattia

Many people think it is better to learn a language from a native speaker. In fact, when it comes to Japanese this is not true.

Two years ago I was gonna move to Japan and I asked to Rene to teach me some Japanese before leaving. In few lectures I learnt the basics of Japanese and once I arrived in Fukuoka I was able to ask information at the railways station, at the supermarket and on the streets. This was very useful because it made much easier for me to start a new life in Japan.

However, it was not enough: I had to improve my Japanese because nobody spoke English in Fukuoka. I tried several Japanese teachers in the city but it was a complete failure: after one year in Japan I was still unable to properly speak Japanese. Therefore, I decided to go back to Rene. Of course, I was in Japan and he was in Prague, so he taught me by Skype, but this was not a problem at all.

Believe it or not studying with Rene I managed to learn Japanese!

His method is much more effective: he knows how to explain things to European shaped mind, he is able to adapt the explanation to the needs of the student and he makes any possible effort to make you practice Japanese using sentences that you will actually use in your life. Moreover he understands your questions because he learnt Japanese as foreign language as well, and most of the times he had your very same problem before you. That’s why he can explain you how better than native speakers!

Japanese teachers most of the times don’t even understand your problem, because everything is ?natural? for them. Moreover, they simply repeat the very same lecture, almost like acting. They don’t make any effort to make the student understand.

While studying with Japanese teachers was boring and useless, learning from Rene was enjoyable and even funny.

Eventually, after one year studying with Rene I am now able to speak Japanese in every day?s situations: I can speak to the colleagues, I can hang out with Japanese friends speaking Japanese, I can have a chat with strangers at izakaya (Japanese pub) or manage most of the bureaucracy by myself. Sure, I have still to learn a lot of Japanese, but when I think back to the moment when I was not even able to say ?konnichiwa? I must say it is impressive. In just one year I managed to speak Japanese. One year! Do you think it is impossible? With Rene you can!

 

TomášTomáš
S nadsázkou se dá říct, že bez svého učitele Reného bych se nedomluvil. Je to tak, Japonštinu potřebuji ke své práci, neboť mám na starosti projekty realizované v Asii i v Japonsku. A jak je známo, každého potěší, když alespoň trochu mluvíte jeho jazykem, to platí i v Japonsku, kde mě znalosti “vštěpované” při hodinách japonštiny velmi pomohly i vzhledem k lepšímu základnímu porozumění mých partnerů. Nejenom partnerů, ale i nových přátel, které jsem si po mnoha cestách do Japonska našel. Svého výběru učitele určitě nelituji, protože jsem získal potřebnou orientaci v gramatice a jazyku samotném a jsem schopen vyjádřit a požádat o běžné každodenní věci v restauraci, hotelu, taxi, při běžné zdvořilostní komunikaci. Pozitivem je, že hodiny jsou vedené v přátelském a zábavném duchu, takže nikoho nenudí a vždy jsou modifikovány s ohledem na potřeby studenta a vše vychází i z praktických znalostí jazyka. Nezbývá mi nic jiného, než každému, kdo chce začít s tímto zajímavým jazykem, svého učitele jen doporučit.

 

LukášLukáš
Konničiwa, jmenuji se Lukáš Adam a je mi 13 let. K japonštině jsem se dostal díky japonskému bojovému umění (karate). Momentálně se učím přes dva roky a stále mě to velmi baví. Je to hlavně díky Reného zábavnému a přátelskému přístupu k výuce. Lekce japonštiny doplňujeme zajímavostmi o životě v Japonsku. Také posloucháme japonské dialogy a díváme se na japonská videa. Po dvou letech studia jsem schopen vést rozhovor v japonštině a japonsky psát. Za to vděčím  především svému učiteli Renému.

 

Odkazy

Kaligrafie:

Kaligrafie:
Obchod s kaligrafickými potřebami v Praze: www.zlatalod.cz
Obchod s kaligrafickými potřebami v Praze: www.vytvarnepotreby.cz
Obchod s kaligrafickými potřebami na internetu: www.bonsai-sumiko.cz
Obchod s kaligrafickými potřebami v Japonsku: www.naraya-honpo.co.jp

Japonština:

Výuka: www.japonskyjazyk.com
Slovník (AJ): www.csse.monash.edu.au/~jwb/wwwjdic.html
Časopis pro studenty Hiragana Times (AJ): www.hiraganatimes.com
Vyhledávač stránek s přepisem znaků do hiragany www.hiragana.jp

Literatura:

HiraganaObrázková HIRAGANA – Asociace učitelů japonštiny v ČR

Zábavná učebnice japonského slabičného písma. Vydala Česko-japonská společnost, Praha 2007. Počet stran 72 (formát A4), Cena 100,- Kč. Učebnici lze objednat na www.japan.cz

 

 

KatakanaObrázková KATAKANA – Asociace učitelů japonštiny v ČR
Zábavná učebnice japonského slabičného písma. Vydala Česko-japonská společnost, Praha 2010. Počet stran 76 (formát A4), Cena 100,- Kč. Učebnici lze objednat na www.japan.cz

 

 
Kandži slovníkJaponsko-český studijní znakový slovník – David Lábus a Jan Sýkora
Znakový japonsko-český slovník je první svého druhu u nás. Má být úvodem do zcela odlišného jazykového světa, kde je silně akcentována grafická rovina sdělované informace prostřednictvím v Japonsku zdomácnělých čínských znaků.

 

 

 

Japonsko-český slovníkJaponsko-český slovník – Ivan Krouský a František Šilar
Jediný rozsáhlý a aktuální překladový slovník pro japonštinu. Opravené a podstatně rozšířené vydání překladového japonsko-českého slovníku přináší:

 

 

 

 
říše čínských znakůŘíše čínských znaků – Cecilia Lindqvistová
Překlad populární práce zabývající se vývojem čínského znakového písma. Autorka, lingvistka a vysokoškolská učitelka čínštiny, snadno uchopitelnou formou seznamuje čtenáře se složitou historií čínského písemného systému. Vysvětluje vznik a vývoj několika desítek nejpoužívanějších znaků, které navíc vztahuje k sociálním a kulturním dějinám Číny. Ukazuje, že tento starobylý písemný systém je stále živý a lze na jeho základě pochopit i mnohé skutečnosti současné čínské kultury a společnosti.

 

GodaidžiruiGodaidžirui – Takeda Takejama
Japonský kaligrafický slovník, nepostradatelná pomůcka pro každého japonského kaligrafa. Slovník a jemu podobné jsou v Japonsku běžně k dostání v každém větším knihkupectví.

 

 

 

 

Ten Džin ČiTen Džin Či – Pascal Krieger

Kniha je tříjazyčná, napsaná ve francouzštině, angličtině a španělštině. Téma je věnováno bojovým uměním. Každá kaligrafie je obohacena o ilustraci a vysvětlení tématu jak pro zájemce o bojová umění, tak pro kaligrafy. Dílo je rozděleno na tři části, podle druhu tématu a kaligrafického stylu, ve kterém jsou kaligrafie napsány. Kniha je klíčem pro ty, kdo provozují bojová umění a mají zájem nejen o fyzickou část tréninku, ale i filosofii.

Kontakt

René SkupýRené Ochiai

Webové stránky: www.japonskyjazyk.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vaše jméno (vyžadováno):

Váš email (vyžadováno):

Předmět:

Vaše zpráva:


Několik snímků z cest po Japonsku