René Ochiai

rene@reneochiai.com

Kaligrafii čínských a japonských znaků se věnuji více než 20 let. Jakožto nevalný žák jedné pražské základní školy jsem z neznámých důvodů naprosto propadl čemukoliv, co bylo japonské. Po revoluci se do Československa dostalo mnoho odvětví asijských bojových umění a já si vybral Aikidō. Jednoho dne mi na tréninku kamarád řekl o kurzu kaligrafie, který pořádala Japonská základní škola v Praze. Na lekcích jsem se poprvé seznámil s Japonci a do Japonska se zamiloval.

Časem jsem se chtěl v kaligrafii posunout a začal jsem studovat korespondenčně u švýcarského kaligrafa zabývajícího se mnoha oblastmi japonské kultury Pascala Kriegera. Od Pascala jsem především nasákl nadšení pro kaligrafii, naučil jsem se, jak kaligrafii předávat a jak přistupovat ke studentům.

Po několika letech jsem se pustil i do japonštiny na pomaturitním studiu, kde jsem se naučil základy jazyka a po roce se stal tlumočníkem. V té době se po celé republice stavěly japonské továrny a byl naprostý nedostatek tlumočníků. Japonci byli vděční za jakoukoliv znalost japonštiny a já byl vhozen do vody. Začátky byly velmi krušné. Po deseti hodinách tlumočení každý den jsem i já vystřízlivěl a pochopil, že ne vše, co je japonské, je svaté. Po čtyřech letech práce v japonských továrnách a několika krátkých cestách do Japonska, jsem se rozhodl nastoupit na jednoroční jazykové studium pro pokročilé v Tokiu. Po celý rok jsem téměř každou sobotu dojížděl na celodenní semináře kaligrafie k Saitō Isojimu, prezidentovi kaligrafické školy Tōka shoin. “Dveře” mi tenkrát pomohl otevřít můj dosavadní učitel Pascal, který studuje v této škole od sedmdesátých let dodnes. Po roce, kdy jsem strávil všechny soboty psaním na té asi nejtvrdší podlaze a zbytek týdne psaním domácích úkolů, jsem pravděpodobně udělal na pana Saita dojem a stal se jedním z jeho nejbližších žáků. Časem se z nás stali velcí přátelé, ale bohužel asi po deseti letech se naše cesty nenávratně rozešly. Nicméně za většinu toho, co umím, vděčím právě jemu.

Po návratu do Prahy se mi nechtělo vracet se zpět do práce jako tlumočník, a tak jsem se začal živit jako lektor na volné noze. Docházel jsem učit do různých škol, kaváren, firem a po pár letech si otevřel vlastní kurzy. Kurzů bylo čím dál více, studentů ještě více a podle ohlasů byli všichni spokojeni. Aby toho nebylo málo, zamiloval jsem se do jedné slečny na ambasádě a poté, co jsme se vzali, jsme se odstěhovali na několik let do Tokia.

Nedávno se nám narodila dcera a my se rozhodli na několik let usídlit opět v Praze. Jak jistě každý novopečený rodič ví, času je čím dál tím méně. Já jsem dospěl k názoru, že abych byl skutečně šťastný, a to, co dělám, mě naplňovalo, musím se rozhodnout jen pro jednu jedinou věc. Mnoho aktivit jsem ukončil a vše, mimo času s rodinou, věnuji výhradně kaligrafii. V září 2018 jsem otevřel kaligrafické studio, kde mimo své práce, pořádám mnoho kurzů. Jsem velmi rád, že jsem kaligrafii objevil ve svém životě tak záhy. Jsem také rád tomu, že jsem se nenarodil jako Asiat, protože bych pravděpodobně nenašel v kaligrafii to, co jsem v ní našel jakožto Evropan. Přestože jsem Čech, Japonsko mě obklopuje ze všech stran. Někdy ho miluji a jindy nenávidím.

1997—2000 – studium kaligrafie v Japonské základní škole v Praze
2001—2008 – studium kaligrafie korespondenční cestou pod vedením Pascala Kriegera
2006 – tříměsíční kurz kaligrafie ve škole Tōka shoin pod vedením Saita Isojiho
2008—2009 – roční studium kaligrafie ve škole Tōka shoin pod vedením Saita Isojiho
2009—2015 – studium kaligrafie korespondenční cestou pod vedením Saita Isojiho
2009—2012 – výuka kaligrafie a japonštiny v Česko-japonské společnosti
2012—2015 – provozování vlastních kurzů kaligrafie a japonštiny v Praze
2015—2016 – studium kaligrafie ve škole Tōka shoin pod vedením Saita Isojiho
2015—2018 – provozování korespondenčního kurzu kaligrafie a soukromých lekcí japonštiny online z Tokia
2018 – otevření vlastního studia
2021 – výuka na vysoké škole VŠKK

Jako student jsem pomáhal organizovat řadu výstav nejenom v Praze, ale i v Ženevě a Tokiu. Další výstavy jsem zorganizoval sám s pomocí mých studentů.
2014 – výstava mé tvorby a prací mých studentů “Slova v tuši ukrytá”, Japonské velvyslanectví v Praze
2015 – výstava mé tvorby a prací mých studentů “Bílý sníh – černá stopa”, Národní technická knihovna v Praze